Cyklorikša je velmi chudý a velmi hubený muž neurčitého věku. Na své jednoduché jízdní kolo má navařenou kabinku, do které se vejde jeden až dva cestující bez větších zavazadel. Jízda rikšou není příliš rychá, ale patří mezi zajímavé aspekty asijského stylu městské hromadné dopravy. Rikšu bežně využívají také lépe postavení Indové a především ženy, jsou-li samy. Jízdné je velmi proměnlivé, a zvyšuje se dle bělosti vaší kůže. Proto je důležité domluvit si cenu před nasednutím. Ale někdy ani to nepomůže.
Rikša je fakt typická pro celou jižní a jihovýchodní Asii. Akorát v té jihovýchodní klasickou cyklorikšu vytlačila motorikša. Na cyklo se sice dá narazit třeba i v Singapuru, ale rozhodně to nepatří k "nejlevnější" dopravě.
Ještě dva postřehy: Puerto Princessa na filipínském Palawanu se chlubí označením nejčistšího města (pokuty za odhazování odpadků), ale jet na motorikše v dopolední špičce, je něco jako exkurze funkční plynovou komorou.
Motorikša v okolí rýžových teras v Banaue mě pro změnu překvapila svým výkonem coby terénní stroj. :-)
A pokud jde o ceny a smlouvání, tak oblíbeným "trikem" Egypťanů je "zaměňování" egyptských liber za britské...