Také zažíváte na cestě silné pocity štěstí? Vylévají se vám cestovatelské endorfiny do krve? Za posledního půl roku v Indii a Nepálu si zřetelně vzpomínám na dva okamžiky, kdy jsem měl obrovskou vnitřní radost z cestování a těšil jsem se na další zážitky, které nás čekají. Podělte se s ostatními, jak a kde prožíváte silné pocity radosti při cestování.
Měla jsem a mám skvělé rodiče, kteří mě nikdy nenechali jak sportovně tak cestovatelsky zakrnět. Bohužel jsem ještě v 17 letech, díky komunistickému režimu u nás, obracela v rukách tajně získanou pohlednici New Yorských dvojčat s pocitem, že tam se prostě nikdy nepodívám...
Od této smutné doby jsem "státy" navštívila nejednou. Mé cestovatelské endorfiny začaly fungovat již v okamžiku, kdy jsem obdržela doporučený dopis z americké ambasády se svým pasem a vízem uvnitř. Na tento den asi nikdy nezapomenu, protože jsem začala radostí vyskakovat a hlasitě se smát. Dostala jsem jakousi vstupenku do světa a od této chvíle se můj život od základů změnil. Né snad proto, že by se ze mě stal v pravém smyslu cestovatel, ale proto, že jsem dostala možnost podívat se "za hranice". Mluvit s lidmi, poznávat je, pracovat a vydělávat si v cizí zemi. - To je bohatství, které nemá jen tak každý. To je nadstandard lidského poznání a vědění. To jsou neocenitelné zkušenosti, které lidskou bytost posouvají dál k porozumnění a toleranci.
V životě pak, když se potkám s lidskou závistí, pachtěním se za majetkem, s podrazáctvím, vzpomenu si třeba na cestu autobusem z Bangkoku do Phuketu, kde se sešli lidé z několika zemí a kontinentů, otevřeli pár piv a kořalek a z únavné dvoudenní jízdy udělali mezinárodní mejdan na hranici zákona. V tu chvíli je mi dobře a jsem nad věcí.
Reagovat
Zpět
