Také zažíváte na cestě silné pocity štěstí? Vylévají se vám cestovatelské endorfiny do krve? Za posledního půl roku v Indii a Nepálu si zřetelně vzpomínám na dva okamžiky, kdy jsem měl obrovskou vnitřní radost z cestování a těšil jsem se na další zážitky, které nás čekají. Podělte se s ostatními, jak a kde prožíváte silné pocity radosti při cestování.
K předchozímu příspěvku bych přidal vlastní zkušenost s odjezdem do neznáma:
Když jsem podnikal se svojí přítelkyní naši první dalekou cestu "na vlastní pěst" vezl nás vlak dva a půl dne do Istanbulu. Ještě v Čechách se o jakéhosi Moraváka opouštějícího v Břeclavi naše kupé pokoušela mrtvička, poté co zjistil, že vlakem jedeme až do Istanbulu. Tím jsme získávali takový hřejivý pocit, že opravdu podnikáme něco neobyčejného. Legrace ovšem skončila, když jsme pak stáli v istanbulském přístavišti a chystali se přejet trajektem na protější asijský břeh. Váhali jsme, jestli se spíš nemáme vrátit domů, protože jsme měli trochu strach z toho neznámého světa. Ale přepluli jsme tam a byl to úžasný svět. Od té doby si připadám na druhém břehu pořád. Teď už máme za sebou spoustu odjezdů, ale hladina toho "cestosteronu" se pokaždé zvýší právě před tím první krokem do každého nového světa.
Reagovat
Zpět
