Zprávy Karla Wolfa zasílané přes satelitní telefon přímo z historické plachetnice plující z Ohňové země podél břehů Antarktidy až do Jižní Afriky. >>> Plavba byla ukončena v Kapském městě a deník je již doplněn. Děkuji všem přátelům, kteří mi drželi palce až do konce. Přednášky budou na podzim. Chtele-li být informováni, registrujte se pro příjem CESTOVATELSKÝCH NOVINEK zde na webu v pravém sloupci. Karel Wolf
Karle, moc dobre vim, o cem je rec. Proto ti ani tuto cast cesty nemohu zavidet. Bude lip, ver mi. Chce to brat kinedril a zachovat polohu v leze. To nejkrasneji mate pred sebou a na tuto drobnou epizodu budes jen s usmevem vzpominat. Drzete se!
To vydržíš, Karle! Uvědom si, že jsi na palubě alespoň v teple. Představ si, že bys zvracel a přitom byl v mokrých hadrech a promrzlý na kost. To je pak paráda a pravá cesta na Antarktidu...
Po přečteni deniku malem jsem take letěla.Napsal jsi to tak věrohodně,ty vlny a to houpani ,prostě jsem tam byla z Tebou.Ale vydrž ,bude to dobre.Stoi to za to.
děkuji za odkaz na on-line deník je moc zajímavě psaný..škoda že Vám moc nevychází počasí na focení..ale i tak budete mít jistě spoustu fantastických fotek a zážitků..docela by mě zajímaly podrobnosti..třeba složení posádky..co musí umět člen posádky..jakými se mluvilo jazyky..co to bylo za lidi..co se jedlo..prostě všechno :-)))..chápu že na to při přenosu dat přes mobil nebude moc času..ale snad něco napíšete po návratu :-)..a tak Vám přeji splnění životního snu..dobré světlo na focení a spoustu neopakovatelných zážitků a přátel :-)
Ahoj Jolano,
všechny zážitky a par fotografii jsem shrnul ve svych denikovych zapiscich zde na webu. K Tvym otazkam: slozeni posadky bylo ruzne. profi posadka byla relativne mlada, kolem 30 let, profici namornici, napul zeny a napul muzi. Ucastnici "zejezdu" byly lide z celeho sveta spise vyssiho veku, kolem padesati let, ale kdyz vsichni mai spolecny cil a stejne zajmy, tak je uplne jedno zdali se o cestovani bavis s tricatnikem a nebo s nadsenym padesatnikem. Byl jsem opravdu prekvapen, ze jsem si mnnohokrat zaujate povadal treba s sedesatiletou pani, ktera plachteni v divokych vlnach a za deste naprosto milovala. A nekteri starsi lide pomahali s lanovim a plachtami mnohem vice nez treba mladsi ucastnici. Nejmladsi byl Nemec 26 let, a nejstarsi byla Holandanka ve veku 71 let. Mluvilo se hlavne anglicky, ale nasly se i male skupinky, kteri si povidaly v nemcine, holandstine, spanelstine. Cesky jsem si povidal jen s Jardou, ktery tam byl se mnou :-) Jidlo bylo naprosto genialni. Byly tam s nami skvele dve kucharky, ktere byly velmi napadite a kazdy den varily neco jineho. Snidane byly bufetove, vzdy cerstvy chleb z male "domaci" pekarny, sunka syr, jogurt, mleko, musli, vajicko. K obedu chleb, polevka a trocha ryze ci masa. A k veceri byla vyborna kuchyne nekdy na holandsky zpusob, nekdy na indonesky, indicky, nebo americky. Opravdu bvelmi pestra kuchyne. Moc nam tam chutnalo, take proto jsme tam skoro vsichni par kilo pribrali.
tak zatim zdravim, KAREL
Pane Karle,moc zdravíme a moc držíme palce až do konce Vaší cesty!Jsme rádi,že se ve Vašem deníku on-line objevily další zprávy od Vás,těch několik prázdných dní nás trochu znepokojovalo,proč nepíšete.S velkým zájmem si ve Vašem deníku čteme a těšíme se na Vaše fotky a povídání po návratu.