Cyklorikša je velmi chudý a velmi hubený muž neurčitého věku. Na své jednoduché jízdní kolo má navařenou kabinku, do které se vejde jeden až dva cestující bez větších zavazadel. Jízda rikšou není příliš rychá, ale patří mezi zajímavé aspekty asijského stylu městské hromadné dopravy. Rikšu bežně využívají také lépe postavení Indové a především ženy, jsou-li samy. Jízdné je velmi proměnlivé, a zvyšuje se dle bělosti vaší kůže. Proto je důležité domluvit si cenu před nasednutím. Ale někdy ani to nepomůže.
Již celkem blízko našeho cílového místa jsme si najali rikšu a předem domluvili cenu 15 rupek. Rikša se s námi ale obrátil a jel na druhou stranu. Znovu jsme se ujišťovali, zda ví, kam nás má dovést, ale tvrdil, že ví. Velkou obklikou nás sice dovezl na správné místo, ale požadoval nyní 50 rupek.
Nevíme, jestli se jednalo o nedorozumění způsobené tím, že neumí počítat anglicky, nebo že nemohl kvůli zákazům jet přímou cestou, nebo nás prostě jen chtěl skásnout o mnohem vetší částku. My jsme mu 50 rupek nechtěli dát, neboť pokud bylo 15 rupek málo, neměl nás brát. Došli bychom raději pěšky. Rikša stropil scénu, Indové na ulici se samozřejmě postavili na jeho stranu. Ale my jsme stejně zaplatili jen 15 rupek. Je sice pravda, ze vzhledem k délce jizdy to asi bylo málo, ale my po něm přece okružní jízdu nežádali!
A ještě jedno upozornění nakonec: Dejte si pozor na záměnu výslovnosti anglických slovíček "fifty" a "fifteen". Indové to často doplňují spelováním jednotlivých číslic. Tedy "five-zero" a nebo "one-five". V našem případu však řikša číslice nevyspeloval.
Přidat komentář
Zpět
