Útrata za třicetidenní pobyt v Malajsii se vyšplhala do nebeských výšin: každý den jsme průměrně utratili 19 dolarů na osobu a to jsem do výdajů ještě nezapočítala letenky na Borneo! Velký cenový rozdíl byl i mezi pevninskou Malajsií (14 dolarů) a Borneem (21 dolarů). Je ovšem pravda, že na Borneu jsem si zaplatili několik drahých výletů a tak se výslednému účtu nelze divit. Jak to dopadlo konkrétně?

Za vstupné jsme utratili 136 dolarů na osobu (4,6 denně – na Borneu 6 dolarů a na pevnině pouze 1,3), za jízdné 130 dolarů (4,3 denně – výdaje na Borneu a na pevnině byly téměř stejné), za ubytování 121 dolarů (4 dolary denně, na Borneu 4,5 zatímco na pevnině pouze 3), za internet pouhých 10 dolarů – všude byl za babku, za suvenýry 24 dolarů a za jídlo 146 dolarů (4,9 denně, opět prakticky stejně jak na Borneu, tak na pevnině). Měsíc v Malajsii jsme pojali vyloženě královsky a utratili zde 569 dolarů na osobu plus dalších 96 dolarů za letenky na Borneo a zpět.

Letadlo levnější než autobus
Borneo nám sice rozpočtem pěkně zahýbalo, ale přeci jen se našly i služby nejen kvalitní, ale zároveň i levné. Platí to především o letecké dopravě, kterou zajišťují nízkonákladové letecké společnosti. Těch je po Asii mnoho, a tak velká konkurence dělá divy. My jsme letěli dva zhruba dvouhodinové lety se společností Air Asia (www.airasia.com) a byli jsme moc spokojení. Rezervace po internetu, možnost zaplatit platební kartou, elektronická letenka, minimum personálu a jednoduše zařízené letadlo  – to vše snižuje náklady společnosti a hlavně cenu konečných letenek.

Nechcete klimatizaci? Smůla!
Drtivá většina hotelů investovala do klimatizace a sehnat levné ubytování není zrovna snadné. Přesto se nám až na několik výjimek podařilo sehnat slušné ubytování za 20 ringitů pro oba, tj. za 12 dolarů. Cena za pokoj s klimatizací přitom začíná na 50 ringitech (32 dolarů). Vyloženě nemravná cena ubytování je stanovena na oblíbeném a stále vyprodaném treku na Mt. Kinabalu. Doporučujeme všem zájemcům o tento skvělý sportovní a přírodní zážitek, aby si zaplatili pouze jednu noc na horách (tam jiná alternativa není). Jen pár minut chůze od brány národního parku Mt. Kinabalu najdete levné ubytovny za 15 ringitů na osobu, zatímco v parku stojí stejná „kvalita“ ubytování trojnásobek!!

Kvetoucí raflésie – požehnání pro farmáře
Kdybych byla bornejským farmářem, prosila bych Alláha či jiného boha, aby na můj pozemek usadil kvetoucí raflésii. Pak už stačí jen zavolat do turistického informačního centra v Kota Kinabalu nebo v Kuchingu a turisté (a  hlavně jejich peníze) se ke mně jen pohrnou. Raflésie totiž kvete jen velmi zřídka a proto je možné stanovit za dvouminutové rande s touto výjimečnou květinou prakticky jakoukoli cenu. Taky jsme zaplatili…

Jídlo skoro jako doma
V Indii jsme si na jídlo dlouze (a neúspěšně) zvykali. V Malajsii jsme se cítili jako ryba ve vodě. Systém čerstvě navařených pokrmů, které jsou vystavené v nerezových vaničkách připomínají český styl luxusního rautu. Zákazník si může jídlo podrobně prohlédnout, přivonět a často i ochutnat. A pak už jen královsky ukazuje na vypečené kuřátko, sladkokyselou omáčku, vařené vejce, grilované ryby, smaženou zeleninu, opečené brambory, rizoto a další a další pokrmy. Prostě jako doma!

Text: Petra Bielinová, e-mail: petra.bielinova@gmail.com