Ačkoli se z historických měst Ayuthaya a Sukkothai dochovaly do dnešních dnů jen zbytky jejich zašlé slávy, stojí určitě za návštěvu. Na obou místech se můžete procházet i několik dní a stále bude co obdivovat. Během krátké návštěvy Thajska jsme navštívili dvě ze čtyř unikátních míst, které jsou zahrnuté do seznamu UNESCO. Kromě historických měst Ayuthaya a Sukkothai mezi ně patří archeologické naleziště Ban Chiang a národní park Khao Yai.
Sukkothai Sukkothaiské království je samotnými Thajci považováno za první opravdové thajské, nezávislé království. Hlavním městem a centrem rozsáhlé říše se stalo v 13. století město Sukkothai. Centrum města bylo tehdy obehnáno vysokou zdí a dvojitým vodním příkopem. Zbytky hradeb jsou stále patrné, ale vodní příkop se bohužel nedochoval. Tato patrně nejzajímavější (a oplocená) část tvoří dnes tzv. centrální zónu historického parku Sukkothai, do které se vybírá rozumné vstupné 40 báthů plus 10 báthů za jízdní kolo. Nachází se zde asi dvacet více či méně zachovaných chrámů, stúp a sošek lorda Budhy.
Kromě centrální zóny je možné navštívit ještě čtyři další oblasti, kde se skrývají další skvosty thajské historie a kultury. Ačkoli jednotlivé chrámy a stúpy od sebe nejsou příliš vzdáleny, je lépe vyrazit na prohlídku na kole. Jednotlivé archeologické zóny jsou vždy zpoplatněné, ale kromě centrální zóny se vstupné vybírá jen u těch největších lákadel každé oblasti.
Celý historický park je pečlivě upraven. Mezi jednotlivými chrámy vedou asfaltové silničky se směrovkami, chrámy jsou zasazené do zeleného "golfového" trávníku, umělých jezírek a kokosových palem. Atmosféru dýchající historie neruší žádné restaurace, troubící automobily, stánky s jídlem ani suvenýry. Všude kolem nás se nachází jen chrámy a příroda. Na začátku června zde nebyli ani žádné zájezdy s turisty, takže jsme měli celý Sukkothai jen pro sebe. Za jeden den jsme stihli navštívit pouze centrální zónu a několik chrámů ze severního okruhu. V Sukkothai jsme strávili velmi přjemný a klidný den.
Ayuthaya O století později ovládli thajské území králové z Ayuthayi. Během 14. a 15. století ovládli kromě území dnešního Thajska, i území Laosu, Kambodži a část Barmy. Ačkoli Khmérové byli vždy jejich protivníky, promítlo se khmérské umění a stavební sloh i do slavných chrámů tehdejšího hlavního města - Ayuthaya. Sláva města i celého království povadla na konci 18. století, kdy bylo město a jeho jedinečné chrámy zničeny nájezdy barmských bojovníků.
Na rozdíl od Sukkothay chrámy v Ayuthaye nestojí stranou od moderní zástavby. Chrámy a pagody jsou rozesety jako rozsypané korále po celém městě a okolí. Na jednodenní ochutnávku zdejších pamětihodností je kolo nutností a stejně se člověk nedostane na všechna místa. Za jeden den jsme stihli navštívit pět různých chrámů a v podstatě nám to stačilo. Celková atmosféra chrámů je tlumena nutností přejíždět po frekventovaných silnicích v centru rušného a moderního města. Svou roli hraje i odlišná strategie na vybírání vstupného. Každý chrám si hrabe sám pro sebe a tak u vstupních vrat stojí výběrčí 30 báthů na osobu.
Závěr Ayuthaya i Sukkothai (obě místa zahrnutá na seznam UNESCO) patří k nejhezčím a zároveň i nejlevnějším památkám, které jsme během naší velké asijské cesty navštívili. I když na obou místech jsme našli jen zbytky zašlé slávy, stále bylo na co se dívat. Je ovšem pravda, že náš kulturní zážitek je poněkud slabší, než jaký mohl být. Po té, co jsme viděli rozsáhlý chrámový komplex Bagan v Barmě a Angkor v Kambodži, se už těžko hledá konkurence.
Přidat komentář
Zpět
