Laos nabízí nepřeberné množství zážitků: minoritní kmeny překrásně oblečených žen, kopcovité hory na výlety, krásné chrámy v Luang Prabangu zahrnuté na seznam UNESCO, kafé lao a neuvěřitelně přívětivé domorodce.
Za třicet šest dní jsme utratili 417 dolarů na osobu, tj. 11,6 dolarů na osobu a den.
Za jídlo jsme přitom utratili jen 99 dolarů osobu (2,8 na osobu a den), za vstupné, půjčování motorek, placené výlety a dvojnásobné vízum 132 dolarů na osobu (3,7 dolarů na osobu a den), za jízdné 92 dolarů (2,6 na osobu a den), za ubytování 73 dolarů na osobu (průměrně 2 dolary na osobu a den), za internet a komunikaci s Českou republikou jen 12 dolarů na osobu a za suvenýry 9 dolarů na osobu.
Mimořádné výdaje - proč?
Laos se dá pořídit ještě levněji, ale náš rozpočet zvýšily některé mimořádné výdaje. Jednak jsme navštívili Luang Prabang v době největších oslav Laoského Nového roku a museli jsme bydlet v drahém hotelu za 12 dolarů. V Muang Sing jsme si zaplatili dvojdenní výlet s anglicky mluvícím průvodcem za kmenem Akha (41 dolarů na osobu) a kvůli přejezdu zpět do Thajska jsem platili dvakrát vstupní vízum (každé vízum za 30 dolarů na osobu). Tímto se naše náklady trochu zvýšily, ale nelitujeme.
Jízda po asfaltu
Ve srovnání s Kambodžou je v Laosu doprava snadnější. Na většině území jsou už vybudované asfaltové silnice a nebo se na nich alespoň pracuje. Prakticky všude lze dojet hromadnou dopravou a to buď autobusem a nebo tzv. dvojřádkou. Dvojřádka je malé nákladní auto čínské výroby, které má na korbě připevněné dvě lavice. Cestující na nich sedí ve dvou řadách - a odtud je odvozen název celého dopravního prostředku. Netvrdím, že cestování dvojřádkou je zrovna pohodlné, ale pořád je to lepší než vlát na kapotě pick-upu jako v Kambodži.
Budování silnic přináší místním obyvatelům mnoho výhod: zlepšuje se doprava, dostupnost lékařské péče, distribuce zboží i ostatní infrastruktura. Na druhou stranu po lepší silnici přijede každým rokem více turistů a s nimi i spousta problémů. Civilizaci, změnu oblečení a do jisté míry i změnu způsobu života však přináší i jiné zdroje civilizačních "chorob": televize, satelit a mobilní telefony. Pokrok se ale nedá zastavit a vesničané v Laosu na něj mají stejné právo jako my.
Pokoje s koupelnou
Je to divné, ale od té doby, co jsme opustili Indii a Bangladéš, spíme stále v krásných pokojích. Dokonce i v chudé Kambodži a Laosu. Nemůžeme si rozhodně stěžovat na špínu, smrad či plíseň, které nás v Indii a Bangladéši provázely na každém kroku. S výjimkou Vientianne a Luang Prabangu se za tři či maximálně čtyři dolary dá sehnat hezký dvojlůžkový pokoj s koupelnou a horkou sprchou.
Internet jen někde
Internet je v Laosu teprve v záběhu. Bez problému a za snesitelnou cenu se člověk připojí jen v největších městech a turistických centrech. Internet je zde poskytován jen turistům, protože Laosané jej prakticky nevyužívají. Tedy zatím. Myslím však, že to nebude trvat dlouho, a internetové kavárny se zaplní i místní omladinou. Pokrok se nedá zastavit. A to je dobře.
Text: Petra Bielinová, e-mail: petra.bielinova@gmail.com