Jednoho dne jsme dostali e-mail zhruba tohoto znění: "Ahoj Petro a Karle, sledujeme vaši cestu na internetu. Ze svých vlastních zkušeností víme, že brzy budete potřebovat pořádný relax. Žijeme teď se ženou v Thajsku, kam nejspíš za chvíli taky dorazíte, a tak vás zveme na návštěvu do Hua Hin."
V den, kdy jsme dostali tento mail, jsme byli na cestě po jihovýchodní Asii již více něž šest měsíců a dalších téměř šest měsíců nás ještě čekalo. Právě jsme odlétali z Bangladéše a tak naše vyčerpání z neustálého balení a rozbalování, hlídání všech věcí před zloději a handrkování o každou korunu (resp. rupii) právě vrcholilo. Pozvání do Thajska k 250 m dlouhému bazénu znělo jako sen.
Jak asi vypadají?
S Davidem a Lucií jsme si vyměnili několik e-mailů a brzy po příletu do Thajska jsme vyrazili do Hua Hin. Na autobusové zastávce ani v internetové kavárně nikdo nečekal. Rozhlížíme se kolem sebe. Najednou se k nám začal blížit asi šedesátiletý tlustý běloch v trenýrkách. Zhrozili jsme se. Panebože, ať to není tenhle! Ale ne, pupkáč nás minul bez povšimnutí. Oddechli jsme si a začali vyhlížet dalšího chlapíka. Za pár minut si to ulicí rázuje mladý kluk v kostkované košili a já už vím, kdo si nás jde vyzvednout :-)
Hotelový rezort u moře
David zaparkoval na hlídaném parkovišti luxusního hotelového rezortu. Jakmile jsme vystoupili zajel k autu malý elektrický vozíček, který rozváží hosty k jednotlivým apartmánům. Vypadal nachlup stejně, jako ty vozíky na golfových hřištích. Ačkoli dům byl vzdálen sotva 50 m, vezli jsme se jako páni. Dvoupatrový řadový domek stál u dlouhého úzkého bazénu. Všude kolem dokola jsme viděli krásný udržovaný trávník, pár stromů a hlavně neskutečný klid. Většina domků totiž patří bohatým Thajcům, kteří žijí v Bangkoku a sem přijedou jen párkrát do roka. Kromě Lucie, Davida a jejich malé dcerky Káji bylo kolem bazénu jen několik stálých obyvatel a my dva.
Brzy jsme zjistili, že je mnohem příjemnější koupat se v liduprázdném sladkovodním bazénu, než chodit na blízkou pláž k moři. Bazén byl totiž vzdálený jen 12 kroků od "našeho" domku, zatímco moře 200 m. A navíc ten klid! V bazénu jsme byli většinou jen my dva a David s Lucií a Kájou. Když jsme se zrovna nekoupali, tak jsme surfovali po internetu, a nebo si četli průvodce o našich příštích destinacích: Thajsku, Kambodži, Vietnamu, Laosu a Malajsii. A nebo jsme si povídali s našimi milými hostiteli. Večer jsme si otevřeli láhev vína a nebo vzali skvělou zmrzlinu. Prostě paráda. Pobyt v Hua Hin byl pro nás opravdová dovolená! Text: Petra Bielinová, petra.bielinova@gmail.com
Přidat komentář
Zpět
