V Bangladéši působí běloši jako křesťanští misionáři, lékaři, učitelé či manažeři významných zahraničních firem. Proto i nás místní lidé automaticky považují za pracovníky nějaké neziskové organizace a ptají se, jakou práci zde vykonáváme. Do Bangladéše se prostě na dovolenou nejezdí. Přesto jsou zde hned tři místa zahrnutá na seznam kulturních a přírodních památek UNESCO.
Budhistické ruiny Paharpur
V těsné blízkosti malého městečka Džaipurhat v severní Bangladéši se nachází údajně nejpůsobivější archeologická památka v zemi - ruiny obrovského budhistického kláštera z 8. st. n. l. Kdysi to byl největší budhistický klášter jižně od Himalájí, ale dnes zde návštěvník uvidí jen částečně oplocené ruiny. Na rozlehlé travnaté ploše o rozměrech cca 300 x 300 m se pasou kozy z nejbližší vesnice a skoro všichni návštěvníci lezou dovnitř přes malý plůtek místo hlavním vchodem.
Rozlehlé prostranství kláštera bylo původně lemováno kolem dokola malými mnišskými celami. Umístění pokojů dnes naznačují zarostlé, půl metru vysoké zídky. Uprostřed nádvoří se tyčí zbytek třípatrové pagody, kdysi nejdůležitější budovy kláštera. Při obhlídce vnějších zdí pagody pozorný návštěvník sem tam zahlédne malou terakotovou cihličku s ptáčkem, slonem, hadem nebo jiným zvířátkem.
Největší atrakcí pro místní turisty jsme však samozřejmě my. Když jsme si v horním patru pagody četli informace o památce, tak si mnohé rodinky udělaly i tři kolečka kolem dokola, jen aby nás mohli "nenápadně" pozorovat co nejdéle.
Pouť mezi cihlovými mešitami v Bagerhatu
Druhou důležitou kulturní památkou je skupina osmi mešit z 15.století. Všechny mešity se nachází v okolí malého městečka Bagerhat v jihozápadní Bangladéši. Mešity jsou z našeho pohledu zajímavé především tím, že jsou postavené z cihel a nikoli z kamene. V Bangladéši se totiž kámen prakticky nevyskytuje a proto i tak důležité stavby jako jsou mešity se musí spokojit s pálenými cihlami. Snad i kvůli nezvyklému stavebnímu materiálu vypadají mešity trochu sešle a odřeně.
Dvě čtveřice mešit jsou od sebe vzdálené asi dva kilometry. Jízda rikšou je v Bangladéši téměř zdarma a tak není důvod, proč bychom měli šlapat po asfaltce po svých. Mezi jednotlivými mešitami pak na nás čekala příjemná procházka bangladéšským venkovem. Z architektonického hlediska je nejzajímavější mešita Shait Gumbad, protože se může pochlubit 77 malými kopulemi. Jako jediná mešita v Bagerhatu je pro nemuslimy zpoplatněna a vstupné činí pro cizince 100 Tk. Ostatní mešity jsou většinou zavřené a vypadá to, že už pro náboženské účely neslouží. Mě se z celé plejády mešit nejvíce líbila maličká, jednodómová mešita Čunakhola, která byla posazená mezi rýžová políčka. Ačkoli z ní místy padaly cihly, lidé se zde modlili a krásné venkovské okolí k ní prostě sedlo.
Mangrovové lesy v Sunderbans
Jedinou přírodní památkou zařazenou na seznam UNESCO jsou mangrovové lesy Sunderbans. Projížďka na lodi a procházka mezi mangrovy patří mezi "povinné" turistické aktivity. Do Sunderbans jsme se velmi těšili a možná jsme si od nich slibovali více. Zaplatili jsme si celodenní pronájem lodi (1000 Tk po velkém smlouvání) a rovněž všechny vládní poplatky, jako je "vstupné pro loď" 700 Tk a vstupné pro nás (100 nebo 350 Tk dle navštívené oblasti). Na konci dne jsme byli maličko zklamaní - návštěva samotných mangrovů byla poměrně krátká a zbytek dne jsme se jen vozili po tři kilometry široké řece. Pozorování rybářů a života na vodě bylo sice také zajímavé, ale nebyly to mangrovy.
Tip pro Sunderbans
Zájemcům o návštěvu Sunderbans doporučuji navštívit pouze oblast Karamdžal. Jsou to nejbližší mangrovy u výchozí vesnice Mongla. Jsou zde nejlépe upravené cesty, důkladná procházka zabere asi 3 hodiny a vstupné je pouze 100 Tk na osobu. Nikde jinde v hlouby Sunderbans jsme již neviděli dýchací kořeny ani různé druhy mangrovů s botanickými popisky. Další výhodou je, že pokud navštívíte pouze Karamdžal, nemusíte vládní kanceláři parku platit vstupné za loď. A pronájem lodi, která vás dopraví tam a zpět by podle mých odhadů neměl překročit 400 až 500 Tk. Text: Petra Bielinová (petra.bielinova@gmail.com)