Světlo, voda, čistota
Tmavá kobka bez oken či miniaturním okýnkem do chodby hotelu působí
vždy depresivně. V tropech je navíc velmi důležité větrat a to
především pokud má pokoj připojenou koupelnu. V opačném případě se
budete z příjemného podvečerního klima vracet do své soukromé sauny, ve
které je téměř nemožné si odpočinout. A to nemluvím o riziku, kterému
kvůli nekolika korunám vystavujete své elektronické kamarády. Např. v
děsně vlhkému pokoji v pouštním Rádžasthánu nám tak odešel kapesní
digitál.
I v levném hotýlku by měla být zavedena elektřina. Většinou majitelé
používají k osvětlení ty nejslabší možné žárovky, ale za stejnou cenu
se dají sehnat i pokojíky s výkonnými zářivkami. Čistotu ložního prádla
uvidíte na první pohled a neváhejte požádat o jeho výměnu. Nebuďte ale
příliš překvapení, pokud výměna bude znamenat pouze výměnu jednoho
zapraného kusu za jiný stejně vágně vypraný.
Mnoho zrádností může číhat také v koupelně. Pokud hotel slibuje horkou
vodu je vhodné nechat se poučit o systému jejího spuštění a hned to
zkontrolovat. Vodovodní kohoutky mají často pokaždé jiný systém
pouštění a někdy jsou i nepopsané. Často se musí čekat, než odteče
studená voda z trubek, aby začala přitékat třeba jenom vlažná voda z
pochybného bojleru. S klesající teplotou vzduchu stoupá i potřeba teplé
vody, která je však často pouze zbožným přáním majitele hotelu
nadepsaným na vývěsním štítu. Vyzkoušejte také svítící žárovku a stav
toalety po předchozím nocležníkovi. Nedostatky nechte okamžitě
odstranit a to před nastěhováním do pokoje. Na pozdější námitky
pravděpodobně již nikdo reagovat nebude.
Cena nebo bezpečí?
Na prvních cestách jsme vybírali ubytování především podle ceny. Jako
studenti jsme byli ochotní sběhat půl města kvůli dvacetikorunovému
rozdílu. Náš postoj změnila až Indonésie, kde nám ten nejlevnější
pokojík ve městě vykradli, zatímco my jsme pili čaj na terase hotýlku.
Od té doby pečlivě zkoumáme, zda byla petlička či zámek u dveří již
vylomen, jak se zavírají okna, zda okna mají mříže (aby se mohlo větrat
v noci během spánku), popř. zda nelze do pokoje vlézt větracím okénkem
v připojené koupelně. Preferujeme pokoje ústící do uzavřeného
hotelového atria, kam je možné vejít jen kolem stále obsazené recepce.
V mírumilovném Lehu v Ladakhu jsme potkali několik nešťastníků, které v
noci navštívil zloděj - specialista na otevřená okna. V rozmezí jedné a
třetí hodiny ranní se vloupal do jejich pokoje otevřeným oknem a ukradl
všechny peníze, které našel. Odcházel vždy s tučnou kupičkou dolarů či
jiné západní měny. Většinou se jednalo o všechny peníze vyhražené na
pobyt v Ladakhu.
V tropickém podnebí
Se vzrůstající venkovní teplotou narůstá i nepostradatelnost stropního
větráku. Nestačí však zkontrolovat pouze jeho existenci, nýbrž i
funkčnost, popř. možnost jeho regulace. Větrák musí být umístěn přímo
nad postelemi. Problémy může způsobit i nízký strop v kombinaci s
evropskou výškou. Plastové lopatky větráku dokáží udělat na prstech
dost hluboké záseky.
Některé hotely nabízí i tzv. vodní chlazení pokoje. Jedná se o poměrně
účinné zařízení a může skutečně pomoci. Pokud však nemáte špunty do uší
nebo jiné problémy se sluchem, tak zřejmě nevydržíte spát při spuštěném
"hučáku". Vypínali jsme ho brzy po příchodu na pokoj a vždy, když jsme
si chtěli povídat.
V malarických oblastech je třeba také kontrolovat instalovanou síťku v
okně. Pokud tam není a okno budete mít zavřené, tak se z vašeho pokoje
stane již jednou zmíněná sauna. Když okno otevřete, tak máte pokoj zase
plný nejenom potencionálně infikovaných komárů ale i jiného otravného
hmyzu.
Na horách
Na rozdíl od tropického podnebí je neregulovatelné větrání pokoje velmi
nepříjemné a průvan nežádoucí. V Nepálu jsme kvůli nepřetržitému dešti
zůstali v jednom hotýlku celý den a postupně jsme se museli více a více
oblékat. Nejprve jsme zalezli do spacáku, pak vytáhli mikiny a bundy a
došlo i na kulicha. Průduchy nad okny do našeho pokojíku nevnikal pouze
chladný vzduch ale i kouř z kamen v kuchyni a turistických závisláků na
nikotinu.
Při výběru pokoje se stále učíme nové věci a škála našich požadavků
stoupá. Za nezbytné již nyní považujeme i elektrickou zásuvku na
kapesní počítač Psion, na kterém píšeme tento a další články. Existují
i položky, které nejsou zcela nezbytné, ale jejich existence pobyt
zpříjemní. Mezi tyto malé luxusní záležitosti řádíme židli či křeslo,
stůl či alespoň nízký stolek. V hausbótu na jezeře Dál ve Šrínagaru
jsme měli štěstí a měli jsme na pokoji i pohovku. V Indii nám občas
pobyt zpříjemnil i bazén a internet v areálu hotelu.
Závěr
Několikrát jsme si posteskli, když jsme byli v koupelně. Evropský
systém horké a studené vody ve zbytku světa moc nefunguje. Když jsme
byli v himalájských vesničkách Indie či Nepálu a bylo nám chladno, tak
tekla jen studená voda. Naopak v pouštním Rádžasthánu v Indii, když
jsme nevěděli, kam před spalujícím sluníčkem utéci, tekla jen horká
voda ze střešních vyhřátých rezervoárů na vodu. Zkrátka "všude dobře,
doma nejlíp." Všem cestovatelům přejeme klidné noci!
Text: Petra Bielinová (petra.bielinova@gmail.com) a Karel Wolf (karel.wolf@centrum.cz)
|