Nevypočitatelné počasí
Horské počasí může změnit k nepoznání každý trek. Z jednoduchého okruhu kolem Annapurny se pak stane vysilující pochod čerstvě napadaným sněhem, který v sobě kromě námahy může skrývat i mnohá další nebezpečí. A přitom všechno začíná tak nevinně. Byli jsme na treku teprve třetí den, když jsme se ráno probudili do plačtivého údolí. Včerejší výhledy byly nenávratně pryč. Vytrvale pršelo celý den a celou noc a my jsme raději ani nevystrčili nos z chaty. Druhý den se počasí zlepšilo jen minimálně. Stále pršelo, ale již ne tak silně. Vydali jsme se tedy vzhůru.
Půdní sesuvy
Třetí deštivý den už přinesl nepříznivé plody. Na cestách se začaly objevovat půdní sesuvy. Nešlo přitom jen o nepříjemnost v podobě blátivé cesty. Některé půdní sesuvy nešly překonat, protože na postižené místo vytrvale padaly kameny. Když jsme po hodině chůze přišli k místu, kde na bývalou stezku spadl před našima očima kámen velikosti velkého batohu, bylo rozhodnuto. Vracíme se stejnou cestou zpět. tím tak nabíráme dvě hodiny ztrátu. Pokračovat vzhůru nebo se vrátit do Besi Saharu? Tuto otázku si zřejmě položili všichni trekaři, kteří se zrovna nacházeli na cestě. Bylo totiž jasné, že zatímco dole pršelo a cestu ztěžují půdní sesuvy, nahoře se prohnala sněhová bouře a hrozí laviny. Rozhodli jsme se pokračovat tak daleko, jak jen to bude možné a bezpečné. Nicméně davy turistů, kteří se svými průvodci a nosiči proudily zklamaní dolů z hor, správnost našeho rozhodnutí zpochybňovaly.
Laviny
Už těsně za Bratangem (2 850 m.n.m.) se objevil první sníh. Zpočátku to bylo jen deset centimetrů, ale za Pisangem (3 200 m.n.m.) se sněhová nadílka zdvojnásobila. Brodili jsme se částečně zmrzlým, částečně rozmrzlým a blátivým sněhem pět dní. Sušení mokrých bot na konci dne se stalo naším denním rituálem. Nebyl žádný důvod spěchat k průsmyku Thorung-la (5 416 m.n.m.). Čerstvý sníh činí přechod velmi nebezpečným, ne-li nemožným. Předem jsme se na kontrolních stanovištích ACAPu informovali na možné lavinové svahy. Snažili jsme se tyto potencionálně nebezpečné úseky projít brzy ráno, dokud je sníh zmrzlý a na lavinový svah nesvítí slunce. Později jsme mezi Manangem a Thorung Phedi přecházeli několik spadlých lavin. Procházet takovým laviništěm není žádná sranda. Člověk vidí, jakou má lavina ohromnou sílu. Jakoby se tu prohnala gigantická rolba a vyfrézovala tu prudký svah. V době našeho pobytu (20. září 2005) v oblasti kolem Annapurny zemřela v lavině francouzská horolezecká expedice, která se pokoušela o zdolání vrcholu Kang Guru, 6 990 m.n.m. Pod čerstvě napadaným sněhem zahynulo všech sedm Francouzů a jedenáct nepálských nosičů. Ani po několika dnech hledání se nepodařilo nalézt těla nešťastných účastníků expedice a záchranné akce byly kvůli dalšímu špatnému počasí po týdnu ukončeny.
Mrtvý jak
Silný zážitek jsme prožili den před výstupem na Torung-la. Na dně údolí, hluboko pod naší stezkou jsme zahlédli čtyři muže po kolena ve sněhu, jak porcují jaka. Velkou sekyrou odsekávali huňatou kůži od ještě teplého zvířete. Domnívali jsem se, že jak sklouznul ze stezky a pádem do údolí se smrtelně zranil. Ale kdepak. Jaka prý včera odpoledne při návratu z pastvy zasáhl velký kámen, který se uvolnil z nebezpečného převisu nad stezkou. Jakmile jsme se to dozvěděli, své fotografování jsme zkrátili na minimum a se strachem, kdy spadne další kus skály, jsme prchli rychle pryč.
Záchranné akce
Sekci věnovanou záchraným akcím jsme četli až na treku, protože nás v podstatě nikdy nenapadlo, že by se nás tato situace mohla potencionálně týkat. Zvláště v případě, kdy vyrážíme na tak známý a frekventovaný trek. Nicméně stát se může všelicos i tady, a proto je dobré řídit se rady v průvodci. Problém v uskutečnění záchranné akce není v nedostatku helikoptér, ale ve správných informacích o stavu zraněného, místu, kde se nachází, a především v zajištění finančního krytí. Helikoptéra nevzlétne k záchraně zraněné osoby dříve, dokud není složena přiměřená záloha či dokud se za platbu nezaručí např. ambasáda. Proto je vhodné žádat o provední záchranné akce prostřednictvím naší ambasády. Doporučuje se také ještě před odjezdem na jakýkoli trek ohlásit ambasádě místo treku a popř. kontakt na osoby, které by v případě nouze byly ochotné poskytnout finanční krytí záchranné akce. Helikoptéra se hradí dle počtu nalétaných hodin. Průměrná cena záchranné akce se pohybuje kolem třech až čtyř tisíc dolarů, tj. cca 80 až 100 000 Kč.
Zdravotní problémy
I v případě dobrého počasí mohou trek znepříjemnit běžné zdravotní problémy, jako je zvracení, průjem či nedostatečně uvařené jídlo. S některými nepříjemnostmi se člověk musí smířit, ale např. urputný průjem lze většinou celkem dobře vyřešit vhodnými antibiotiky, např. Ciprinolem. Mnohé komplikace může způsobit také tzv. výšková nemoc. Ta nám však v podstatě nehrozila, protože vzhledem ke špatnému počasí ve vyšších polohách jsme neměli žádný důvod spěchat nahoru a proto jsme postupovali vzhůru extrémně pomalu.
Lidské nebezpečí
Mnohé problémy si člověk může způsobit sám. Proto je nanejvýš vhodné nechodit po horách sám či jen s nějakým náhodným společníkem. Spolehlivý partner je zárukou, že v případě úrazu nebo napadení udělá pro záchranu mého života a zdraví opravdové maximum. Dalším nebezpečím jsou lidé ostatní - od zlodějů počínaje po Maoisty konče. Zlodějům lze čelit opatrností, Maoistům prakticky vzdorovat nelze. Ale možná budete mít stejné štěstí jako my a Maoisty osobně nepotkáte.
Text: Petra Bielinová (petra.bielinova@gmail.com)
|