Indové, Peruánci, Maročané. Budhisté, muslimové, křesťané. Bílí, černí, žlutí. Lidé jsou prostě různí. A právě ta rozdílnost mě vždycky přitahovala. K mému údivu jsem však zjistila, že čeho je moc, toho je příliš. Číňané jsou opravdu extrémně jiní.
Musím Petro přiznat, že u téhle zprávy z vaší cesty jsem se fakt bavil. :-)
Ne že bych byl tak škodolibý a přál vám ty komplikace a problémy ,ale spíš kvůli tomu, že jsem si vybavil, jak těžké je někdy "fungovat" v úplně cizím prostředí, kde vám navíc nikdo nerozumí.
Naše první cesta vedla před 15 lety do Sýrie a protože jsme měli jen hodně skromný budget, bylo to často dost veselé. Hlavně ty rozhovory "němého s hluchým". Ovšem Syřani jsou podobně jako většina arabů a narozdíl od Číňanů velmi ochotní a přátelští, takže to vždy dopadlo dobře a seznámili jsme se se spoustou skvělých lidí a vůbec nevadilo, že jsme každý mluvili jiným jazykem.
Mimochodem, poznáte odkud kam a na kdy je tato jízdenka :
(http://www.fop.trigas-geo.cz/jizdenka.jpg) ? :-)