Náhorní plošina Bolaven Plateau se nachází v jižním Laosu. K vidění jsou zde jak plantáže kávovníku, tak několik zajímavých etnik. Lavenové či lidé Katu pravděpodobně dosahují slávy a věhlasu etnika Akha na severu Laosu, ale i tak stojí za krátkou zastávku.

Kafé Lao

Jakmile jsme vyjeli z Pakse směrem na Paksong, objevily se po obou stranách silnice známé keříky kávovníku. Náhorní plošina Bolaven s nadmořskou výškou kolem 1000 m n. m. vytváří pro pěstování kávy skvělé podmínky. Navštívili jsme výzkumné centrum pro pěstování kávy, kde se snaží zjistit, která odrůda je pro zdejší podnebí typ půdy nejvhodnější, tj. ze které odrůdy budou mít farmáři největší výnos a zisk.

Samozřejmě jsme byli pozváni i na kávu. Ochotný personál nám k hodinové přednášce o kávě jejich druzích, nemocech a jiných problémech pěstování přibalil i ochutnávku skvělé kávy. Samozřejmě jsme dostali voňavý šálek té nejlepší kávy arabica. Musím však přiznat, že mi přeci jen více chutná ta "obyčejná“ robusta připravená na trhu. Typické "kafé Lao" se vaří takto: do sklenice se nalije asi dvoucentimetrová vrstva kondenzovaného mléka, na ní se nasype lžička instantní čokolády, pak asi centimetr velmi velmi silné kávy a nakonec se sklenka dolije horkou vodou. V takové husté kávě lžička téměř stojí- mňam, to je dobrota!

Laos – země plná vodopádů

V Laosu jsou vodopády doslova na každém kroku. Stačí vyjet z města na kteroukoli stranu a vsadím se, že do deseti kilometrů uvidíte odbočku k nějakému vodopádu. My nejsme zrovna nadšenci do vodopádů, protože s vodopádem si člověk nepopovídá ani s ním není zrovna velká legrace. Přesto jsme v Laosu několik vodopádů navštívili. Vodopády Tat Fan patří právem mezi hity výletů kolem Pakse. Jsou prý nejvyšší v Laosu a pohled na ně je opravdu velkolepý. Voda padá z výšky 128 metrů do úzké šachty v údolí a i v období sucha je na co se dívat.

Lavenové a Katu people

K Lavenům jsme dorazili vlastně náhodou. Jeli jsme původně za údajným kráterem od amerického bombardování, který nám doporučili pracovníci UXO (unexploded ordnance). Nic takového jsme sice nenašli, ale zklamaní jsme ze zbytečné zajížďky rozhodně nebyli. Lavenové sice nebyli nijak speciálně oblečeni, ale i tak bylo zajímavé prohlížet si a fotografovat zdejší ženy. Některé, především ty starší, měly v uších velké dírky s průměrem 3 - 4 cm, ve kterých se nosí speciální dřevěné náušnice. Většina žen měla velké ušní dírky prázdné, ale jedna starší babča v nich měla nastrkané široké dřevěné špunty. Mladé ženy však měly už jen maličké dírky v uších stejně jako my. Naopak ženy staré zhruba čtyřicet či padesát let měly někdy kus uší uřízlých. Asi se pod vlivem civilizace za velké díry v uších styděly a nechtěly, aby si na ně ostatní Laosané nebo turisté ukazovali.

Podobnou náhodou jsme narazili také na zajímavou vesnici lidí Katu. Ženy kouřily bambusovou vodní dýmku, ve které měly vloženou směs marihuany a tabáku. Taky jsme to zkusili, ale protože nejsme kuřáci, tak jsme ten zážitek nedokázali správně vychutnat. Směs byla rozhodně silná, protože po pár hlubokých šlucích se Karlovi zatočila hlava. Pán domu se jmenoval Bunmí. Bylo mu 38 let a tvrdil, že má dvě ženy. V Laosu je sice mnohoženství zakázáno, ale ve skutečnosti se na vesnicích čas od času stále vyskytuje, zvláště pokud první žena nemá děti. Pokud muž dokáže finančně zabezpečit více žen a dětí, tak v tom vesnická rada nespatřuje žádný problém.

Trable s motorkou

Pokud si budete někdy někde půjčovat motorku, tak nikdy nevěřte žádnému ukazateli na displeji. Pokud ručička ukazující stav nádrže tvrdí, že nádrž je plná není to na 90% pravda. Doporučujeme pravidelně kontrolovat stav nádrže na vlastní oči, jinak se vám stane to co nám: jednoho krásného dne nám došel benzín uprostřed ničeho. Ale i když se to stane, tak to zase tak velká tragédie není. Jsme přeci v Laosu a tam vás lidé na holičkách nenechají:-).

Doporučené odkazy: www.tadlo.laopdr.com
Text: Petra Bielinová (petra.bielinova@gmail.com)