Světlo, voda, čistota

Tmavá kobka bez oken či miniaturním okýnkem do chodby hotelu působí vždy depresivně. V tropech je navíc velmi důležité větrat a to především pokud má pokoj připojenou koupelnu. V opačném případě se budete z příjemného podvečerního klima vracet do své soukromé sauny, ve které je téměř nemožné si odpočinout. A to nemluvím o riziku, kterému kvůli nekolika korunám vystavujete své elektronické kamarády. Např. v děsně vlhkému pokoji v pouštním Rádžasthánu nám tak odešel kapesní digitál.

I v levném hotýlku by měla být zavedena elektřina. Většinou majitelé používají k osvětlení ty nejslabší možné žárovky, ale za stejnou cenu se dají sehnat i pokojíky s výkonnými zářivkami. Čistotu ložního prádla uvidíte na první pohled a neváhejte požádat o jeho výměnu. Nebuďte ale příliš překvapení, pokud výměna bude znamenat pouze výměnu jednoho zapraného kusu za jiný stejně vágně vypraný.

Mnoho zrádností může číhat také v koupelně. Pokud hotel slibuje horkou vodu je vhodné nechat se poučit o systému jejího spuštění a hned to zkontrolovat. Vodovodní kohoutky mají často pokaždé jiný systém pouštění a někdy jsou i nepopsané. Často se musí čekat, než odteče studená voda z trubek, aby začala přitékat třeba jenom vlažná voda z pochybného bojleru. S klesající teplotou vzduchu stoupá i potřeba teplé vody, která je však často pouze zbožným přáním majitele hotelu nadepsaným na vývěsním štítu. Vyzkoušejte také svítící žárovku a stav toalety po předchozím nocležníkovi. Nedostatky nechte okamžitě odstranit a to před nastěhováním do pokoje. Na pozdější námitky pravděpodobně již nikdo reagovat nebude.

Cena nebo bezpečí?

Na prvních cestách jsme vybírali ubytování především podle ceny. Jako studenti jsme byli ochotní sběhat půl města kvůli dvacetikorunovému rozdílu. Náš postoj změnila až Indonésie, kde nám ten nejlevnější pokojík ve městě vykradli, zatímco my jsme pili čaj na terase hotýlku. Od té doby pečlivě zkoumáme, zda byla petlička či zámek u dveří již vylomen, jak se zavírají okna, zda okna mají mříže (aby se mohlo větrat v noci během spánku), popř. zda nelze do pokoje vlézt větracím okénkem v připojené koupelně. Preferujeme pokoje ústící do uzavřeného hotelového atria, kam je možné vejít jen kolem stále obsazené recepce.

V mírumilovném Lehu v Ladakhu jsme potkali několik nešťastníků, které v noci navštívil zloděj - specialista na otevřená okna. V rozmezí jedné a třetí hodiny ranní se vloupal do jejich pokoje otevřeným oknem a ukradl všechny peníze, které našel. Odcházel vždy s tučnou kupičkou dolarů či jiné západní měny. Většinou se jednalo o všechny peníze vyhražené na pobyt v Ladakhu.

V tropickém podnebí

Se vzrůstající venkovní teplotou narůstá i nepostradatelnost stropního větráku. Nestačí však zkontrolovat pouze jeho existenci, nýbrž i funkčnost, popř. možnost jeho regulace. Větrák musí být umístěn přímo nad postelemi. Problémy může způsobit i nízký strop v kombinaci s evropskou výškou. Plastové lopatky větráku dokáží udělat na prstech dost hluboké záseky.

Některé hotely nabízí i tzv. vodní chlazení pokoje. Jedná se o poměrně účinné zařízení a může skutečně pomoci. Pokud však nemáte špunty do uší nebo jiné problémy se sluchem, tak zřejmě nevydržíte spát při spuštěném "hučáku". Vypínali jsme ho brzy po příchodu na pokoj a vždy, když jsme si chtěli povídat.

V malarických oblastech je třeba také kontrolovat instalovanou síťku v okně. Pokud tam není a okno budete mít zavřené, tak se z vašeho pokoje stane již jednou zmíněná sauna. Když okno otevřete, tak máte pokoj zase plný nejenom potencionálně infikovaných komárů ale i jiného otravného hmyzu.

Na horách

Na rozdíl od tropického podnebí je neregulovatelné větrání pokoje velmi nepříjemné a průvan nežádoucí. V Nepálu jsme kvůli nepřetržitému dešti zůstali v jednom hotýlku celý den a postupně jsme se museli více a více oblékat. Nejprve jsme zalezli do spacáku, pak vytáhli mikiny a bundy a došlo i na kulicha. Průduchy nad okny do našeho pokojíku nevnikal pouze chladný vzduch ale i kouř z kamen v kuchyni a turistických závisláků na nikotinu.

Při výběru pokoje se stále učíme nové věci a škála našich požadavků stoupá. Za nezbytné již nyní považujeme i elektrickou zásuvku na kapesní počítač Psion, na kterém píšeme tento a další články. Existují i položky, které nejsou zcela nezbytné, ale jejich existence pobyt zpříjemní. Mezi tyto malé luxusní záležitosti řádíme židli či křeslo, stůl či alespoň nízký stolek. V hausbótu na jezeře Dál ve Šrínagaru jsme měli štěstí a měli jsme na pokoji i pohovku. V Indii nám občas pobyt zpříjemnil i bazén a internet v areálu hotelu.

Závěr

Několikrát jsme si posteskli, když jsme byli v koupelně. Evropský systém horké a studené vody ve zbytku světa moc nefunguje. Když jsme byli v himalájských vesničkách Indie či Nepálu a bylo nám chladno, tak tekla jen studená voda. Naopak v pouštním Rádžasthánu v Indii, když jsme nevěděli, kam před spalujícím sluníčkem utéci, tekla jen horká voda ze střešních vyhřátých rezervoárů na vodu. Zkrátka "všude dobře, doma nejlíp." Všem cestovatelům přejeme klidné noci!

Text: Petra Bielinová (petra.bielinova@gmail.com) a Karel Wolf (karel.wolf@centrum.cz)