Odpoutat myšlenky od vysoké nezaměstnanosti se snaží i lokální politici tím, že veškeré slavnosti a sportovní klání silně podporují a připravují si půdu pro nové volby. K slavnostem patří vždy taneční vystoupení školní mládeže v tradičních místních kostýmech, volba miss, basketbalový turnaj a většinou i šachový turnaj.

Na Filipínách jsem jako lékař působil pro německou organizaci Lékaři pro třetí svět a měl jsem možnost zúčastnit se dvou větších turnajů. Přeboru chudinkého předměstí Manily, který dotoval místní starosta v rámci předvolební kampaně a v říjnu 2009 přeboru provincie Camiguin, který byl součástí tzv. Lanzones festivalu. Lanzones jsou plody připomínající lichi, které rostou v hroznech na stromech a díky sopečné půdě této jižní ostrovní provincie dosahují věhlasné kvality a patří k důležitým exportním artiklům provincie. V říjnu probíhají týdenní oslavy ukončení sběru plodů a nechybí dvoudenní průvody školní mládeže za zvuku bubnů. Žáci jsou oděni do pestrých stejnokrojů v barvách různých částí provincie a částečně připomínají jihoamerické karnevalové průvody.

Uvedená provincie sousedí s oblastí ostrovů Cebu a Bohol které jsou známou turistickou lokalitou. Jednou z předností ostrova Cebu jsou krásné pláže na ostrově samém a zejména severní ostrov Malapascua s možností pozorování některých neškodných druhů žraloků a pláže ostrova Bohol s nočními poloopičkami Tarsies. V okolí zvláštního geologického útvaru zvaného čokoládové kopce u řeky Loboc je jedno z posledních míst na světě, kde je možno tyto vzácné tvory shlédnout.

Filipínci milují hry a sázení. S asijskou formou dámy se člověk setkává na většině stanovištích místních majitelů motocyklů. Ti rozvážejí zákazníky od zastávek lodí, autobusů a tzv. jeepnis do vzdálenějších vesnic a čas si krátí hrou karet, šachu nebo dámy. Dáma má jedno rozdílné pravidlo a to, že se může skákat zpět a proto rychle dochází k různým obratům. Figurky jsou většinou z víček od Fanty a Coly.

Profesionální šachisté se scházejí ve větších městech a dost z nich je nezaměstnaných a šachem se živí. Hraje se většinou o částky od pěti do 40 Kč, což pro část obyvatel je dosti vysoká sázka. V Manile je známé centrum Luneti - Rizal park směrem k přístavu, kde u zahradních stolků hraje celý den minimálně 20 hráčů. V Cebu je známé obchodní centrum Colonada, kde se hraje u stolků na chodbě prvního patra. Zajímavým zážitkem pro mě bylo, když na hlavní třídě provinčního města stál muž s velikou šachovnicí na krku. Zde každých 10 minut postavil šachovou úlohu a kolemjdoucí mohli vsadit cca 1 Kč. V případě, že řešení uhodli vyhrály cca 3 koruny. Šachy jsem závodně hrával jako dorostenec a proto jsem se smířil, že v bleskovkách v Manile jsem většinou prohrával. Fakt, že uvedené šachové kvízy řešili kolemjdoucí rybáři lépe než já, mě po dvaceti minutách přivedl k názoru, že bych měl odejít a vrátit starou medaili za okresního přeborníka. Filipínci se v šachu projevují nejen vynikajícími kombinačními schopnostmi ale i nadšením o hru. Profesionální šachisté často mají problém najít místního soupeře, který by s nimi chtěl hrát o peníze a proto si občas přisedávají k místům kde hrají taxikáři. Kolemjdoucí turisté se většinou nechají přemluvit ke hře o menší částky a rychle je prohrají. Překvapila mě reakce, že pokud turista předvedl dobrou kombinační hru začali mu taxikáři nadšeně fandit. A to i za cenu, že  při vítězství místního hráče by měli zřejmě i menší provizi z rychlé výhry nad dohozeným turistou.

Dalším zajímavým zjištěním je, jak dobře lze hrát šachy bez šachových hodin. I některé větší kluby se nemohou dovolit víc než jedny šachové hodiny a proto místní turnaje probíhaly tak, že na první šachovnici se hrálo s hodinami. Po dohrání se hodiny vzaly a některá další šachovnice, která byla v zjevném časovém skluzu musela partii dohrát s hodinami s časem zkráceným na bleskovku a takto pokračovalo dále s dalšími opozdilci. Průměrný časový plán byl dodržen a prodlevy vznikaly spíše všeobecně pomalejší filipínskou organizací než pomalou hrou hráčů. Turnaje bez hodin byly taktéž zcela bez problémů. Většinou se jich účastnili mladší hráči z předměstí, kteří hráli velmi emotivně a rychle a vše bylo dohráno v sjednaných termínech.

Vlastní přebor provincie a ostrova Camiguin byl pod záštitou guvernéra dotován celkovou částkou cca 5000 Kč rozdělenou mezi prvních deset hráčů, což při běžném platu řemeslníka cca 100 Kč denně byla výrazná stimulace pro hráče. V provincii jsou tři větší kluby a vícero samostatných hráčů. Celkem se zúčastnilo kolem 80 hráčů. Hrálo se na 10 kol švýcarským způsobem dva dny. Turnaj organizoval místní mladší provinční úředník, který byl současně místopředsedou jednoho z klubů. Veškeré sportovní soutěže na Filipínách začínají hymnou a oficiální zdravicí. Na Filipínách běží čas méně hekticky a proto je nutné počítat s tím že polední pauzy se protáhnou, ale vše se v klidu nějak stihne. Předností je sportovní atmosféra a nezvyklé nařčení hráčů. Na předních místech se umístili místní hráči a hráči z ostrova Cebu, kteří se zde v sezoně pracovně zdržovali. S první desítkou jsem stačil držet krok jen první den a v závěru jsem skončil až krátce za ní. Večer jsme se měl možnost zúčastnit závěru festivalu Lanzones na přilehlém velkém hřišti, který připomínal něco mezi poutí a karnevalem.

V Manile se pořádají prestižní šachové turnaje, na které se dostávají špičkoví hráči. Osobně jsem navštěvoval spíše zapadlé kouty a překvapilo mě však, že i na vzdálených ostrovech si někteří hráči rozpomenou na jména některých našich velmistrů a na některé jejich partie.

Zvláštní kapitola jsou sportovní klání v předvolebním období. Voliči dostávají instantní polévky na kterých je fotografie toho správného kandidáta, kterého mají volit. Ten objíždí různé basketbalové a šachové turnaje a gratuluje vítězům atd. Zvláštní tradicí je tanec vycházející ze španělského období, kdy v závěru oslav kandidát tančí sólo s lepou úřednicí - většinou příbuznou starosty a vyhazuje do vzduchu bankovky určené na kostel, školu nebo jiný charitativní účel. Voliči se radují, že ve škole bude nová tabule a už se tolik veřejně neptají, proč se stavba mostu několikrát prodražila a kam přišly peníze na dokončení druhého. Tento zvyk mi připadal velmi exotický, ale po přečtení novin, kolik stojí dálnice u nás a v Evropě a za kolik pořídil jakýsi poslanec vytápěný stadion ve vísce, kde ho zvolili si na tento styl předvolební agitace začínám zvykat. Škoda že u nás není šach masovým sportem, třeba bychom se dočkali i předvolebních turnajů jako na Filipínách. Jako žák jsem jezdíval na množství na rozličné víkendové turnaje. Nyní je tato možnost pro dorost poměrně omezena, omladina se spíše věnuje počítačovým hrám a jména legend českého šachu jim nic neříkají. Byl jsem rád, že aspoň na zapadlém ostrově na Filipínách jsem při sdělení, že jsem z České republiky okamžitě dostal odpověď, odtamtud je přece velmistr Vladimír Hort.

Pro zájemce o Filipíny zašlu rád více mých zkušenost.

(přebor provincie Camiguin říjen 2009)