Antarktický deník XI. - 28. 2. - 36 hodin nepřetržité práce
Vše vypuklo ve čtvrtek 24. 2. Vzbudili jsme se do tichého rána. Slunečno.
Bezvětří. Den, jakých tu není mnoho. Pak vzduch zaplnil nový zvuk -
nedefinovatelné vzdálené hučení. Pomalu sílilo. V 7:53 se ozvala lodní siréna a
zpoza ledové kry se vynořil červený trup ledoborce.
Naše dlouhé čekání skončilo.
V té jedné minutě se všechno změnilo. Ledoborec zakotvil a okamžitě se
rozběhly přípravy na vylodění materiálu. V jedné chvíli tu byl všude klid, ve
druhé probíhala horečná činnost. Na palubě ledoborce se otevřel hangár pro
vrtulník, po hladině se projížděl zodiak a posádka hledala nejvýhodnější cestu
pro vyloďovací ponton.
Naši - pracovní tým PSGI Zlín, generálního dodavatele stavby - byli z lodě
přepraveni vrtulníkem, ale na dlouhé vítání nebyl následující dva dny čas.
Posádka vrtulníku začala dál okamžitě nosit na pevninu barely s palivem
(máme 34 barelů nafty, 6 s benzínem) a od lodi vyrazil první ponton s naloženým
buldozerem. Následoval ho náklad s prvními panely rozložené stanice a
odpoledne, už za přílivu, nastal asi nejtěžší okamžik celého vyloďovacího
manévru: vytažení prvního kontejneru z pontonu na břeh bez jeřábu. Premiéra
našeho systému.
Nejdříve kontejner zvedáme, připevňujeme pod něj podvozek a pak jej buldozer
opatrně stahuje na břeh. Na celou akci se přiletěl podívat i kapitán z
"našeho" ledoborce Francisco Azocar, který se tak zároveň stal prvním
oficiálním hostem budované stanice.
Po hodině a půl práce máme kontejner na břehu. Rychle zjišťujeme, že daleko
lepší bude, když podvozek zaměníme za velké lyžiny. Výměna chvíli potrvá a pak
přichází přání kapitána, vzhledem k dobrému počasí, ať se pracuje přes noc.
Dělíme se na dvě skupiny. Jedna jde spát na loď nebo do stanů, druhá pokračuje
ve vykládce. Prostor osvětlují reflektory zapůjčené z lodi.
Ve tři ráno se střídáme. Když vyjde slunce, máme na pláži už tři kontejnery,
mezi kterými jsou naskládány hromady panelů, ze kterých vyroste stanice a
vyrovnané pražce na její základy.
Počasí nám přálo i druhý den. A tak je v pátek ve 22:30 definitivně vyloděno.
Reflektory osvětlují osm kontejnerů a srovnaný materiál, který se táhne po
pláži v délce asi dvě stě metrů nad čárou přílivu. Ještě pomůžeme Chilanům
buldozerem dostat na vodu jejich ponton, který při poslední vykládce uvízl na
pláži díky odlivu, a nastává loučení. Krátké. Máme toho dost.
Celkem 36 hodin. Těžko uvěřitelný výkon. Nakládka v přístavu Punta Arenas
trvala s použitím techniky stejnou dobu jako vykládka na ostrově, ovšem tady
šlo na břeh vše bez jeřábů. Samozřejmě tam se přes noc nepracovalo, ale i tak.
Tvrdých 36 hodin, během kterých jsme z ledoborce přemístili na břeh kolem 130
tun materiálu.
V sobotu a v neděli jsme se věnovali stabilizaci situace, řečeno vojenskou
terminologií jsme upevnili předmostí. Rozjeli jsme elektrocentrálu, vybudovali
provizorní kuchyň a jídelnu.
Část z nás odvážela z pláže panely na staveniště. Teď je pondělí odpoledne.
Všechny panely jsou už u staveniště, pokládají se základové pražce a Standa
Havránek, který této výstavby části velí, optimisticky říká, že bychom mohli
zítra začít pokládat podlahu.
V sobotu jsme tu měli další návštěvu. Přilétla kontrolní skupina z
Antarktické smlouvy. Dva kontroloři - Australan a Angličan - a jeden námořník
jako doprovod. Zatím neoficiálně, jak tvrdili. Přiletěli se podívat na začátek
stavby, vše si vyfotili, o vše zajímali a za hodinu si je vrtulník opět
vyzvedl.
Personální změny
- Starousedlíci: ing.
Michal Anderle, Vojta Komárek, Vlastimil Hanačík, Bedřich Mlčoch, Dan
Nývlt, Zdeněk Máčka a Hynek Adámek.
- Nováčci:
ing. Alois Suchánek, Jan Pobořil, Jaroslav Zícha, Eduard Velísek, Pavel
Samohýl, Tomáš Tesař, Josef Strolený, Stanislav Havránek, ing. Radim
Hrubý, Jiří Koubek, Jan Vacula a Dušan Jamný.
- Čekají na odjezd:
Geolog Dan Nývlt a geomorfolog Zdeněk Máčka už skončili svoji práci a mají
sbaleno. Už dva dny. Jenže argentinské vrtulníky mají práci asi někde
jinde a tak, i když je letové počasí a jejich doprava na Marambio
domluvena, čekají a čekají. Až odletí, zůstane zde už jen pracovní skupina
a z vědců pouze jediný - geolog Bedřich Mlčoch.
- Celkový počet lidí
se ustálí na číslici 17.