Small, but beautifull - tak zní heslo propagující cestovní ruch v Sikkimu. Indická vláda vynakládá na podporu turismu nemalé finanční prostředky a proto se v Sikkimu koná jeden festival za druhým. Během našeho třítýdenního pobytu jsme stihli navštívit dvě centrálně organizované akce: Gantok Winter Fest (8.-11.12. 2005) a festival kmene Limboo Širidzonga Mela (13.-15.12. 2005).
"Turista je bůh" - takové je heslo turistické kanceláře v Sikkimu na SV Indie. Ve srovnání s rovinatou Indií se tu lidé k turistům opravdu chovají lépe. Nežebrají, neobtěžují a nezvyšují ceny kvůli barvě pleti. S výjimkou nejvíce propagovaných míst je v Sikkimu turistů jak šafránu a proto je návštěva bílé tváře vítané zpestření vesnického života. A co teprve návštěva maličkého budhistického klášte...
Náš průvodce Lonely Planet z roku 2001 důrazně varoval před návštěvou Kašmíru. Přesto jsme velmi toužili navštívit město plné zeleně a především pak jezero Dal s hausbóty. Jaká tedy panuje atmosféra v dnešním Šrinagaru? To vám přiblíží následující řádky sepsané v září 2005, těsně před nástupem deštivých mozunů.
Bílý skvost postavený z lásky k milované ženě se tyčí uprostřed ošklivého města Agra. Pravidelnost, symetrie a bohatá výzdoba přitahuje turisty z celého světa. Nenasytné vstupné 750 rupií (500 Kč) však symbolizuje indickou představu o tom, že všichni cizinci mají plné kapsy peněz.
Jeskynní chrámy Ajanta objevil téměř před dvěmi sty léty anglický voják, který byl v tu dobu na lovu tygrů. Do jednoho sloupu v jeskyni č. 10 vyryl: John Smith, 28. kavalérie, 28. dubna 1819. Tato obrovská jeskyně a čtyři další pocházejí z let 100 př. n. l. - 150 n. l. Byla to doba, kdy buddhismus právě rozkvétal po celé západní Indii.
V New Delhi na Main Bazaru jsme se pařili už dostatečně dlouho a nadešel čas přesunu do hor. Je konec července 2005 a monzunové období v Dillí není takové jako by mělo být. To nám potvrdila i jedna Česka v Aurangabadu, která se svým manželem žije v Indii už více než rok. Místo aby pršelo aspoň jednou denně, tak je polojasno, děsný vedro (noviny píšou 37°C ve stínu) a vysoká vzdušná vlhkost. Navíc ...
Poslední tři dny před Vánoci jsme se rozhodli vyrazit na trek po nepálsko-indických hranicích z Dárdžílingu po hřebeni Singalila. Zároveň jsme ale toužili prožít půlnoční mši v Dárdžilingu. Na štědrý den jsme si naplánovali slušný sportovní výkon - převýšení více než 2300 m na 30 km, to celé poklusem za osm hodin, abychom stihli poslední džíp do města. Měli jsme štěstí a sen se nám splnil. Ráno js...
Indové považují Váránasí za nejsvatější místo na zemi. Posvátná řeka Ganga v jejich očích převyšuje i Jeruzalém, který je kolébkou hned několika náboženství. Hnědá řeka plná mrtvol a popela z kremací údajně smívá z hinduistů všechny hříchy.
"Hindustán! Hindabád! Hindustán! Hindabád!" (Indie! Indie! Ať žije! Ať žije!) burácí přeplněná tribuna na indické straně hranice, ve státě Puňdžáb. Z druhé strany se ozývá stejně naléhavá odpověď: "Pákistán! Hindabád! Pákistán! Hindabád!" Před námi se odehrává slavnostní zavírání jediného hraničního přechodu mezi Indií a Pákistánem.
Zlatý chrám v Amritsaru je mekkou sikhského náboženství a panuje zde proslulá sikhská pohostinnost. Vstup, anglicky mluvící průvodce, informační brožura o chrámu, společně podávané jídlo, jakož i noclech v gurdwaře je zdarma. Chrám je přístupný každému, bez ohledu na jeho náboženství, kastu či pohlaví. Amritsar najdete v Paňdžábu na severozápadu Indie.
Více
