V Kapském městě jsme si půjčili toyotu yaris sedan a vydali se na měsíční jízdu kolem celé Namibie. Fish River Canyon, krásné červené duny v Sossusvlei, vraky lodí na Skeleton Coast, Himbové v okolí Opuwa, Epupa Falls, krásné safari v národním parku Etosha, Křováci a Bushmanland, Windhoek a zpět. Celkem jsme najeli 9200 km.
Ahoj, napadlo nás pár praktických rad k Namibii, které asi v průvodci nevyčteš. Tak snad se ti budou hodit :-) Jsou to údaje z února 2009.
- v Namibii se dá všude platit jihoafrickými randy v poměru 1:1. Není problém nikde, všude je akceptují. Dokonce v bankách lze z dolarů třeba vyměnit na randy (vyplatí se když se pak přejíždí z Namibie do JAR a člověk neví, kolik ještě utratí).
- Všechny silnice označené jako B jsou asfaltové. Některé C jsou již také asfaltové, jiné jsou štěrkové. Konkrétně třeba spojnice Okahandja - Opuwo je asfaltová, takže není problém se osobákem dostat do Opuwa k Himbům. Silnice C38 z Outjo do NP Etosha do campu Otjiwarongo je také už asfaltová.
- Všeobecně jsou asfaltky rovné a přehledné a provoz malý. Ve dne se po nich dá jet 130 i víc, ale občas policajti měří a povolená rychlost je 120 a 60 v obcích. Štěrkovky jak kde. Některé jsou rovné a snesou klidně 100 a někde je taková roleta, že už při 40 se ti auto rozkládá na prvočinitele :-)
- horké prameny Ai-Ais jsou uzavřené kvůli přestavbě. Nedá se tam dojet, otočil nás voják kousek před Ai-Ais a prý tam není kde se ubytovat. nevím na jak dlouho ta přestavba má být, ale vypadalo to, že tento rok je to pasé.
- Chapman´s Peak Drive (krásná vyhlídková silnice z Kapského města směrem k mysu Dobré naděje) je uzavřená a nedá se projet. Musí se objet vnitrozemím a trochu dost složitě se tam hledá cesta. Jednodušší cesta je po druhé straně poloostrova, ale zase je tam mnohem více vesnic a hrozí navečer zácpy. Nevím, na jak dlouho ta uzávěra je.
- Vstup do parku Fish River Canyon v Namibii výrazně zdražil (oproti info v průvodci). Za 4 lidi a 1 auto jsme platili 330 NAD. V kempu Hobas není žádný krám, jen kiosek s pivem a sušenkami.
- V NP Etosha je dobré se alespoň na jednu (ale lépe na víc) nocí ubytovat v kempu Otjiwarongo. U kempu je uměle vybudované napajedlo, kam chodí pravidelně pít zvířata. Na západ slunce je tam klid, ale když jsme tam byli, tak pravidelně kolem půl desáté večer chodila k napajedlu rodinka nosorožce bílého. Prý chodí opravdu pravidelně. Napajedlo bývá osvětlené dvěma světly. Na focení nic moc, ale se stativem a trochou štěstí by to asi šlo. U kempu Halali je také napajedlo, ale viděli jsme u něj jen slony. Ti chodí pravidelně v podvečer pít.
- V národních parcích se nevyplatí přijet pozdě na bránu nebo do kempu. Třeba v Krugeru jsme za pozdní příjezd museli zaplatit pokutu 170 randů. Hlídá se to a brány se zavírají.
- Himbové: nejdostupnější jsou z Opuwa, protože do Opuwa se dá dojet osobákem a v Opuwu jsou dvě benzínky, kempy a vybavený supermarket. Návštěva vesnice se dá udělat samostatně nebo s průvodcem. Samostatně to jde, ale vždy budou něco chtít. Turisty už v okolí Opuwa znají. My jsme si vzali průvodkyni (platili jsme 100 NAD na osobu) a k tomu jsme náčelníkovi vesnice koupili dárek v podobě "naturálií". Tzn. vzali jsme pytel mouky, pytel cukru, máslo, bombóny pro děti. Náčelník to přerozdělil a dal nám povolení se po vesnici pohybovat a fotit a natáčet cokoliv. Suvenýry nevnucovali a děti neobtěžovali, jen ke konci návštěvy uspořádali takový "minitrh" se suvenýry pro nás. Ženský seděli v kruhu s vystavenými náramky apod a my jsme si mohli vybrat a koupit nebo nekoupit. Smlouvá se, ale u něčeho to jde ztuha.
Přímo v Opuwu chtějí ženské za fotku peníze (obvykle si řeknou tak 10 NAD, což je předražené). Lepší je opravdu navštívit vesnici )nebo mít dobrý zoom) :-)
- Ze Sesriem se dá jet osobákem do NP Namib Naukluft, ale ne všude. Nejde to kvůli písku až do Sosusvlei. Pět kilometrů před Sosusvlei je odstavné parkovisko a pak už to jde projet jen 4x4kou. Jezdí tu "taxíky", které účtují 110 NAD za cestu tam a zpět (tedy celkem 10 km). Jsou to vydřiduši, ale osobákem to opravdu projet nejde. Nicméně dá se to projít pěšky, je to sice kus cesty a nohy se místy boří do písku, ale dá se to.
- Všeobecně není dobré jezdit v noci, kvůli vysokému riziku srážky se zvěří. Ve dne se to dá celkem mastit i rychle, ale v noci je to vážně o hubu.
- Když se jede z B1 (jako z Okahandja) do Swakopmundu po B2, tak asi 100 km před Swakopmundem je nenápadné tržiště s polodrahokamy. Je po pravé straně uprostřed pustiny. Místní tu za pár šupů prodávají krásné kousky polodrahokamů. Cena za 10x10x10 cm velký růženín 25 NAD, surové granátové pecky po 5 NAD.
- Nejlepší trh se suvenýry ze dřeva (masky, dřevěná zvířátka, sochy apod.) je v Okahandja. Když poje už takový výběr není. Smlouvá se, někdo víc a někdo míň, ale určitě si vybereš :-)
- Na Cape Cross nad Swakopmundem je velikánská kolonie lachtanů (až 80 tis). Dá se k nim dost blízko a kdybys měl neopren, tak se tu dá s lachtany v podstatě koupat (ale moře je fakt studený).
- my jsme celou JAR a Namibii projeli ve čtyřech lidech v osobáku Toyota Corolla Verso a v pohodě. Nedá se s tím do písku, ale všude jinde to stačilo. V národních parcích stejně musíš jezdit jen po cestách a ty jsou v pohodě pro osobáky průjezdný. Mimo cesty se nesmí. Po dlouhém výběru jsme zvolili jako půjčovnu AVIS a vyplatilo se to. Renomované půjčovny jako AVIS, Hertz, Sixt, EuropCar mají slušnější auta s málo najetými kilometry. Naše Corolla měla jen 14 tis kilometrů a díky tomu nám asi vydržela bez jediné závady, dokonce i bez defektu kola. Mluvili jsme v Namibii s jedním Čechem, který chtěl asi ušetřit a vzal auto od místní půjčovny. Mělo najeto 180 tis km a celou dobu mu táhlo řízení doprava. Prej dost na prd. AVIS sice vypadá dražší, ale na dlouhodobé výpůjčky nabízí různé spešl slevy. A přístup měli opravdu nadstandartní.
Reagovat
Zpět
