…Po dnech a týdnech cestováni australským „outbackem“ Vám už ani nepřijde, že při chudé pouštní večeři chroupáte mezi zuby písek a prachu je celé auto, i krabice s jídlem a oblečením… S obdivem vzpomínáme na pány Zikmunda s Hanzelkou při jízdě naším starým Pajerem, kdy zavřená okna budí jen zdání ochrany před všudypřítomným pískem. Všechno je otázka zvyku..., věřte, že v autě vám horko kolem 45°C vadí jen prvních pár minut a pak už ne. Staří cestovatelé putovali za daleko drsnějších podmínek. Celé týdny, měsíce se prosekávali buší, bojovali s domorodci, jako např. pan Kennedy, kterému až dva smrtelné šípy zabránily dosáhnout vytouženého cípu nejsevernější výspy Austrálie, Yorku. Při své pouti také tiše obdivujeme boj tehdejších poutníků s horkem, krokodýli, nemocemi… Bratři Jardinové v 80.letech 19.století při své legendární, cca 650 km dlouhé cestě na Yorský poloostrov putovali 8 měsíců,  ztratili při tom 2/3 dobytka a polovinu koní, které hnali. My stejnou cestu zvládneme, notně vykodrcaní, za 2 dny, beze ztrát na životech a s nezapomenutelnými dojmy…

(z cestovatelského deníku expedice DANDARAGA Austrálie)